Tisková zpráva „Na prvním místě musí být vždy pacient, nesmí ho zastínit čísla“

Tisková zpráva „Na prvním místě musí být vždy pacient, nesmí ho zastínit čísla“

Semináři Přínosy inovací ve zdravotnictví, který se konal 13. června v rezidenci Velvyslanectví USA, ukázal, že se odborníci z ministerstev, lékařů, pacientských organizací a farmakologických firem shodují, že na prvním místě by měl být pacient, k němuž by se měla dostat moderní léčba.
“Bohužel, někdy to vypadá, že se pacient v přetahované o náklady na inovativní léčbu a možnosti státu moderní léky financovat zaměňuje za položku v ceníku. I když je jasné, že zdravý člověk je pro tuzemskou ekonomiku mnohem výhodnější než člověk nemocný, plně závislý na příspěvcích od státu,” říká Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, který spolu s obchodním oddělením amerického velvyslanectví seminář Přínosy inovací ve zdravotnictví v úterý 13. června v rezidenci Velvyslanectví USA pořádal.
Osm vystoupení odborníků na semináři mělo jedno společné: Nikdo nepopíral, že inovativní léčba může výrazně nejen prodloužit, ale především zlepšit život vážně nemocných. Zatímco ale zástupci státu upozorňovali na napjatý rozpočet, rostoucí náklady a nemožnost vyhovět všem žádostem o nejmodernější preparáty. Lékaři, odborníci z pacientských organizací a nezávislí ekonomové vysvětlovali, že sice chápou, že rozpočet není bezedný, ale že úřednici mnohdy za ciframi nákladů nevidí to hlavní - že jde o život lidí.
“Mrzí mě, že všechny zajímají čísla, málokdo ale vysloví slovo pacient. A každý se jím přitom může stát,” uvedla na začátku své prezentace předsedkyně Výboru České onkologické společnosti Jana Prausová.
Farmakoekonom Jindřich Kotrba zdůraznil, že inovativní léky rozhodně nejsou tak velkou hrozbou pro financování zdravotnictví, jak se někdy uvádí. Celkové náklady zdravotních pojišťoven na léky v České republice se stabilně pohybují okolo 50 milliard korun ročně, z čehož náklady na inovativní léky tvoří 30 procent rozpočtu. Potenciální hrozbou však může být pokles podílu celkových výdajů na zdravotní péči v ČR  vůči HDP z 8,5 na 7,8 procenta v letech 2013 až 2015. Průměr 28 členských zemí EU přitom činí 9,9 procenta.
Odborníci, kteří zastupovali zájmy státu vysvětlovali, proč není možné vždy vyhovět všem požadavkům. Zdeněk Blahuta ze Státního ústavu pro kontrolu léčiv vyzval zástupce farma firem, aby samy zvážily, jak zlevnit spoluúčastí dostupnost nových preparátů.
„Růst nákladů na inovativní léky v nadcházejících letech bude pokračovat. Můžeme jej různými opatřeními zbrzdit, ale nikoliv zastavit. Je proto nezbytné zavést pravidla HTA pro vstup nových technologií. V současnosti je HTA částečně aplikováno u léků, ovšem zcela absentuje v případě zdravotnických prostředků, přístrojů, postupů léčby nebo vakcín,“  zdůraznil Adam Vojtěch z ministerstva  financí.
Hana Potměšilová je ráda, že se o možnostech inovativní léčby diskutuje a že jsou všechny strany ochotné sejít se a mluvit. “My ve fondu dlouhodobě usilujeme o to, aby lidé s postižením mohli pracovat, aby nacházeli uplatnění dle své kvalifikace, aby je jejich nemoc co nejméně omezovala v kvalitním životě. Proto je důležité, aby dosáhli na moderní léčbu, která jim vrátit se na trh práce umožní co nejdříve,” shrnula seminář Hana Potměšilová.
Ředitelka odboru dohledu nad zdravotním pojištěním ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová upozornila, že z nově vznikající studie sice vyplývá, že náklady na inovativní léčbu budou s největší pravděpodobností i tak vyšší než příspěvky do státního rozpočtu z daní a pojištění uzdravených, nezpochybnila však, že je nesmírně důležité, aby spolu výrazně více ministerstvo práce a sociálních věcí a ministerstvo zdravotnictví spolupracovalo.
„Moderní léčba, kterou stát umožní pacientům, představuje jednoznačně úsporu budoucích nákladů. Pacient, který dostává moderní účinnou léčbu, je totiž schopen se rychleji začlenit zpět do ekonomického procesu,“ dodala Potměšilová
Náklady na centrové léky v České republice sice rostou, stále však v rozpočtech zdravotních pojišťoven představují méně než 6 procent jejich celkových výdajů na zdravotnictví. A to je málo. „Dnes v době inovativní léčby však stále bojujeme s určitými předsudky na zahájení časné systémové léčby. To pak vede k tomu, že nemocní bývají značně podléčeni, k nejmodernější biologické léčbě nemají přístup, nebo již bývá na její nasazení pozdě,“ vysvětlila Potměšilová.
I proto NFOZP pravidelně iniciuje pracovní setkání předních českých odborníků napříč zdravotním a sociálním systémem a dlouhodobě se snaží o to, aby spolu tyto dvě strany aktivně spolupracovali. „A byli člověku s postižením skutečnými partnery.“
Na semináři dále diskutovali Adam Vojtěch z ministerstva financí, Petr Honěk z VZP, Miloš Táborský z České kardiologické společnosti a Jana Pelouchová ze spolku Diagnóza leukémie.
“Děkujeme obchodnímu oddělení Velvyslanectví USA, že nám umožnilo uskutečnit seminář v krásném prostředí rezidence, velmi si této spolupráce vážíme,” doplnila Potměšilová.