První panel se věnoval aktuálním změnám a výzvám v zajištění systému penitenciární a postpenitenciární péče. V panelu usedli zástupci všech resortů a klíčových státních institucí.
Stakeholdeři se shodli na tom, že klíčovým nástrojem prevence recidivy a vysoké míry uvěznění je práce s pachateli a oběťmi. Programy vykazují vysokou míru úspěšnosti např. Probační programy, které absolvují klienti na základě rozhodnutí soudu v případech, kdy jsou odsouzeni s alternativním trestem nebo podmíněného propuštění z výkonu trestu je úspěšnost programů zhruba 70%. Tito klienti absolvují celý program a v prvním roce, který je nejvíce rizikový nerecidivují.
Asociace upozornila na problematickou situaci v zajištění klíčových programů. Právě probační programy, ale i další nemají zajištěné stabilní financování ze státního rozpočtu. V letošním roce dokonce financování probačních programů z rozpočtu úplně vypadlo.
„Je zásadní zajistit stabilní a předvídatelné financování programů zaměřených na dospělé i mladistvé pachatele. Je velmi důležité, že se podařilo zajistit garantované financování pro práci s oběťmi. Pokud však chceme chránit oběti, musíme pracovat také s pachateli, aby se nevraceli k trestné činnosti,“ uvedla Jana Smiggels Kavková, předsedkyně výboru AOOV.
V panelu vystoupili:
Michal Barbořík, ředitel odboru prevence kriminality Ministerstvo vnitra
Veronika Havlová, vyšší ministerský rada, Oddělení sociálního začleňování a sociální práce,
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Jonáš Lučný, oddělení odborného zacházení, rada, Vězeňská služba ČR
Jan Odvárka, pověřený náměstek pro probaci a mediaci, Probační a mediační služba
Petra Zdražilová, ředitelka odboru trestní politiky, Ministerstvo spravedlnosti
Diskuse se zaměřila na potřebu lepší koordinace služeb, dostupnost podpory v regionech i plánované změny v systému. Zazněla řada podnětů pro lepší fungování systému. Jednalo se například o plány Ministerstva spravedlnosti zahrnout do probačních programů nově také děti do 15 let, které se dopustily činu jinak trestného. Vězeňská služba pak představila plán vytvoření modelu peer pracovníků zaměřených na podporu lidí jeden rok před propuštěním z výkonu trestu. Cílem je posilovat jejich motivaci, předávat informace o reálném životě po propuštění a zapojit peer pracovníky také do vzdělávání zaměstnanců. Pokud bude program podpořen, Vězeňská služba České republiky jej plánuje spustit od září.
Ministerstvo práce a sociálních věcí informovalo o přípravě pravidelných setkání sociálních kurátorů, pracovníků Vězeňské služby, Probační a mediační služby a neziskových organizací. Cílem je posílit jejich vzájemnou spolupráci a koordinaci podpory klientů.
Vězeňská služba České republiky chce nadále rozšiřovat využívání inovativních technologií ve věznicích. Příkladem jsou videohovory využívané pro posilování komunikace mezi dětmi a rodiči ve výkonu trestu i pro zajištění odborné práce s odsouzenými, například při komunikaci se sociálními kurátory nebo neziskovými organizacemi.
„K tomu, aby byla podpora lidí po propuštění efektivní, je potřeba, aby spolupracovaly služby, úřady a organizace z různých oblastí a „resortů“. To, že je to možné, ukazuje tento projekt a platforma proVystup.cz. Pro ministerstvo a pro Vězeňskou službu jde o cenný nástroj, který pomůže zajistit návaznost podpory lidem před a po výstupu z výkonu trestu. Protože nezbytným krokem k úspěchu je mimo jiné to, aby podpora byla kontinuální,“ uvedla Petra Zdražilová, ředitelka odboru trestní politiky Ministerstva spravedlnosti.
Druhý panel se zaměřil na konkrétní zkušenosti odborníků z praxe a možnosti lepší koordinace podpory pro klienty po výkonu trestu.
Vystoupili:
Jana Konečná – peer konzultantka, Asociace organizací v oblasti vězeňství
Renata Hovorková – sociální kurátorka, ÚMČ Praha 22
Hana Hudečková – probační úřednice, Probační a mediační služba Kladno
Pavel Vagner – sociální pracovník, Věznice Nové Sedlo - Drahonice
Lucie Vejrychová – vedoucí Centra pro osoby v konfliktu se zákonem, SANANIM
V rámci druhého panelu zaznělo, že platforma proVystup.cz může odborníkům výrazně ušetřit čas, který dnes tráví vyhledáváním informací a služeb na internetu. Diskutující zároveň ocenili potenciál budoucího propojení platformy s kiosky ve věznicích, díky kterému by s ní mohli přímo pracovat sami odsouzení. V diskusi opakovaně zaznělo, že možnost samostatné práce klientů s platformou by mohla výrazně posílit jejich kompetence a motivaci řešit vlastní situaci aktivněji a samostatněji.
Online platforma proVystup.cz chce zlepšit dostupnost odborných služeb pro lidi ve výkonu trestu a po propuštění. Platforma bude shromažďovat informace o službách v celé České republice a umožní odborníkům i klientům rychle vyhledat potřebné služby. S platformou budou pracovat i přímo klienti ve výkonu trestu. Služby se do platformy registrují bezplatně.
Platforma je aktuálně v pilotním provozu ve třech věznicích: Příbram, Břeclav a Nové Sedlo – Drahonice. Od podzimu pak bude postupně zaváděna do ostrého provozu postupně v jednotlivých krajích České republiky.
„Z praxe víme, jak důležité je lidi na odchod z věznice dobře připravit a zároveň jim usnadnit orientaci v tom, kde hledat pomoc. Pokud mají mít po propuštění reálnou šanci začít znovu, potřebují mít informace i podporu včas a na jednom místě,“ komentoval generální ředitel Vězeňské služby České republiky Tomáš Hůlka.
Platforma je vyvinuta z 95 %. Do pilotáže se zapojili nejen odborní pracovníci z věznic, ale také kurátoři, probátoři, poskytovatelé a další aktéři systému podpory. V rámci pilotu budou s platformou pracovat nejen odborníci, ale i klienti.
Účastníci konference měli možnost vidět praktické ukázky fungování platformy a diskutovat o jejím využití v každodenní praxi.
„Nástroj, který je připraven pro využití jak odborníkům, tak i klientům a je přehlednou databází organizací nabízejících penitenciární a postpenitenciární péči, a ještě umí vybranou organizaci zkontaktovat, umožní kontinuitu podpory, efektivnější koordinaci služeb a může mít pozitivní vliv na úspěšnější reintegraci do společnosti,“ uvedla Hana Hudečková, vedoucí střediska Probační a mediační služba Kladno. „V práci s pachatelem jak ve věznici, tak na svobodě je funkční systém podpory důležitou součástí k tomu, aby se pachatel dostal na bezpečnou cestu k životu ve společnosti. Pokud se odsouzený sám již od počátku podílí na tom, jaká ta cesta bude, o to jistější je výsledek. Existence funkční databáze takové podpory je efektivním nástrojem pro odborníky a velkým krokem k samostatnosti pro pachatele,“ dodala.
Projekt „Zlepšení přístupu k postpenitenciární péči“ realizuje Asociace organizací v oblasti vězeňství ve spolupráci s Generální ředitelství Vězeňské služby České republiky, Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem práce a sociálních věcí a Probační a mediační službou. Projekt je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost plus (OPZ+).
O AOOV
V českých věznicích si v současnosti odpykává trest cca 19 000 lidí. Česká republika dlouhodobě patří mezi země s vyšší mírou uvěznění v rámci Evropské unie, přičemž tento ukazatel se nedaří výrazně snižovat ani v období klesající kriminality. Významnou výzvou zůstává také vysoká míra recidivy, kdy se více než 60 % propuštěných osob do výkonu trestu opakovaně vrací. Jedním z faktorů, které tento vývoj ovlivňují, je potřeba dalšího posilování kontinuity a provázanosti práce s odsouzenými osobami před propuštěním z výkonu trestu a po něm. Právě na podporu spolupráce a rozvoj návazných služeb se zaměřuje Asociace organizací v oblasti vězeňství (AOOV), která sdružuje organizace a odborníky a propojuje aktéry v oblasti vězeňství a trestní justice. Cílem AOOV je přispívat k rozvoji systému integrace trestaných osob do společnosti a podporovat taková řešení, která zohledňují zájmy a potřeby trestaných osob, obětí trestné činnosti i celé společnosti. Bližší informace o AOOV jsou uveřejněny na stránkách www.aoov.cz