Nepamatuje si moje jméno. Přesto se raduje z toho, že jsem za ní přišla

Paní Marta (90 let) už si často nevzpomene, jak se její dobrovolnice jmenuje. Přesto ji při každé návštěvě vítá s radostí a úsměvem. Paní Iveta (59) dochází jako dobrovolnice ADRA za paní Martou už třetím rokem. Když zdravotní stav seniorky neumožnil další péči doma, jejich společná cesta neskončila. Jen se přesunula do Léčebny dlouhodobě nemocných v Ostravě-Radvanicích. Jejich příběh ukazuje, že dobrovolnictví není jen o pomoci, ale především o vztazích, které dokážou přetrvat i ty nejtěžší životní změny.

 

 

Bylo to pro mě období velkých životních změn. Ovdověla jsem, přestěhovala se do Ostravy a najednou jsem cítila, že bych svůj čas chtěla věnovat něčemu opravdu smysluplnému. Napadlo mě dobrovolnictví, a tak jsem si domluvila schůzku v ADRA.

 

Neměla jsem přesnou představu, jak bych chtěla pomáhat. Na prvním setkání s koordinátorkou jsme si povídaly o tom, co je mi blízké. Právě tam jsme společně našly program, který mi sedl – návštěvy seniorů v domácnostech. Bydlím v Ostravě Zábřehu a zrovna se hledal dobrovolník pro paní Martu, která žila nedaleko.

 

 

Byly úplně obyčejné. A právě v tom bylo jejich kouzlo. Chodily jsme na procházky, hrály stolní hry, luštily křížovky, zašly si na zákusek a kávu nebo jsme si „jen“ dlouho povídaly. Člověk si často ani neuvědomí, jak moc může být obyčejná přítomnost pro někoho důležitá.

 

 

Ani na okamžik. Jak už to ve vyšším věku bývá, paní Martě začaly ubývat síly, rozvinula se částečná demence a rodina už o ni doma nemohla pečovat. Byla proto umístěna do LDN v Radvanicích, kde za ní dál docházím jednou týdně.

 

 

Všechno přizpůsobujeme zdravotnímu stavu paní Marty. Prohlížíme si fotografie, čteme říkanky nebo krátké knížky a vyprávím jí, co jsem během týdne zažila. I když už spolu nevedeme dlouhé rozhovory jako dřív, pořád se dokážeme společně zasmát. Často si už nevzpomene na moje jméno, ale pokaždé pozná, že přišel někdo blízký. Přivítá mě úsměvem, raduje se z návštěvy a je vidět, že se vedle mě cítí dobře. To jsou okamžiky, kdy si člověk uvědomí, že opravdový vztah nestojí jen na vzpomínkách, ale především na přítomném okamžiku, pocitu blízkosti a bezpečí.

 

 

Dnes už si svůj život bez dobrovolnictví neumím představit. Práci mám spojenou s čísly, termíny a velkou zodpovědností. Dobrovolnictví je pro mě úplně jiný svět. Je to prostor, kde mohu být prostě jen člověkem a být tady pro druhého člověka.

 

Také jsem si uvědomila, že vedle nás existují lidé, kteří řeší mnohem těžší věci než my. Mnohé starosti, které se nám zdají velké, najednou získají úplně jinou perspektivu.

 

 

Ať se toho nebojí. Stačí udělat první krok a oslovit organizaci, která se dobrovolnictví věnuje. Já jsem si vybrala organizaci ADRA a svého rozhodnutí jsem nikdy nelitovala.

 

Líbí se mi, že u nich dobrovolník na všechno není sám. Má podporu koordinátorů, může sdílet své zkušenosti na supervizích a poradit se i ve chvílích, které nejsou jednoduché.

 

Každému navíc vyhovuje něco jiného. Někdo si najde cestu k seniorům, jiný k dětem, lidem s handicapem nebo nemocným. A právě v ADRA je velkou výhodou široká nabídka dobrovolnických programů. Když se časem změní životní situace klienta nebo dobrovolníka, nemusí dobrovolnictví skončit – často stačí jen najít jinou cestu. Nejdůležitější je chuť pomáhat.

 

Děkuji Vám za milé povídání i za to, že jste s námi sdílela své zkušenosti s dobrovolnictvím. Přeji Vám i paní Martě hodně zdraví, pohody a ještě mnoho společných chvil.

 

 

 

Pokud i vy přemýšlíte, že byste část svého času věnovali druhým, ozvěte se Dobrovolnickému centru ADRA Ostrava. Společně s koordinátory najdete takový dobrovolnický program, který bude odpovídat vašim možnostem, zkušenostem i tomu, kde můžete být nejvíce potřební. Vyplňte přihlašovací formulář na www.adraostrava.cz nebo zavolejte (+420 733 485 548).