NAUTIS FEST 2016 aneb poznej autismus

Autisté žijí ve svém vlastním světě, mají naprosto jiný způsob myšlení, jejich jednání a myšlení je pro mnohé z nás naprosto nepochopitelné. To však neznamená, že jsou odkázáni na pomoc druhých, někteří z nich se velice dobře integrují. Ukázat na tuto skutečnost bylo cílem multižánrového festivalu NAUTIS FEST 2016, který se konal 19. června 2016 v Písecké bráně v Praze. Festival vznikl ve spolupráci zaměstnanců Národního ústavu pro autismus, dobrovolníků, příznivců NAUTIS a lidí s poruchou autistického spektra.

Autisté žijí ve svém vlastním světě, mají naprosto jiný způsob myšlení, jejich jednání a myšlení je pro mnohé z nás naprosto nepochopitelné. To však neznamená, že jsou odkázáni na pomoc druhých, někteří z nich se velice dobře integrují. Ukázat na tuto skutečnost bylo cílem multižánrového festivalu NAUTIS FEST 2016, který se konal 19. června 2016 v Písecké bráně v Praze. Festival vznikl ve spolupráci zaměstnanců Národního ústavu pro autismus, dobrovolníků, příznivců NAUTIS (dříve APLA Praha) a lidí s poruchou autistického spektra.

Zajímavosti z festivalu
Návštěvníky festivalu čekal bohatý kulturní program. Kromě hudby se mohli těšit na ukázku výcviku psů společnosti Helppes, unikátního divadelního představení „Sněhen“, ve kterém účinkují herci s autismem.
Na festivalu nechyběla výstava fotografií charitativního kalendáře NAUTIS 2016 – dovednosti, talent, ambice. Na každé z dvanácti fotografií je jedna ze známých osobností, jako je například známý astronom Jiří Grygar nebo olympijský vítěz v moderním pětiboji v roce  2012 David Svoboda spolu, s některými autistickými dětmi.
Důvodem vzniku tohoto kalendáře bylo ukázat, že lidé s autismem mají společnosti co nabídnout, že i oni mají své schopnosti, talenty, dovednosti. A nejen to. Stejně, jako my, i oni mají různé zájmy.
Autorské čtení spisovatelky Ivony Březinové, autorky knihy „Řvi potichu, brácho“ bylo velice zajímavou a jedinečnou exkurzí do světa autistů i ukázkou, jak tyto lidi vnímá jejich okolí. Autorské čtení bylo spojeno s autogramiádou i s možností koupě této velice zajímavé knihy.
U stánku  NAUTIS se návštěvníci mohli seznámit se světem autistů a koupit si charitativní kalendář NAUTIS 2016, trička, placky, plátěné tašky, bloky a přispět tím na pobytové sociální služby lidí s autismem.

Život s autismem
Život s autismem – tak by se dal stručně charakterizovat obsah knihy spisovatelky Ivony Březinové „Řvi potichu, brácho“. Kniha je sondou do života lidí s autismem i jejich okolí. Hlavními hrdiny jsou žákyně základní školy Pamela, její bratr Jeremiáš, trpící dětským autismem a její spolužák Patrik s Aspergerovým syndromem. Jeremiáš vyžaduje naprosto pravidelný režim, jehož součástí jsou různé rituály, například některý den je „červený“, což znamená, že vše musí být v červené barvě, včetně jeho oblečení a oblečení jeho rodiny. Jakoukoli změnu snáší velice těžce, je naprosto vyvedený z míry. Svoji nelibost dává velice důrazně najevo, hází po lidech ve svém okolí různé předměty, potom odejde a zavře se do pokoje, kde zůstává, dokud ho hlad nedonutí vyjít z pokoje.
Pamelin spolužák Patrik, podobně, jako její bratr Jeremiáš trpí autismem, u něho se však autismus projevuje naprosto odlišně. Patrik je na rozdíl od Jeremiáše nadprůměrně inteligentní, má fenomenální paměť a velké nadání na matematiku a technické obory. Pamela Patrikovi rozumí díky tomu, že její bratr Jeremiáš je také autista.
Zajímalo mě, co vedlo spisovatelku Ivonu Březinovou k napsání této jedinečné knihy. „Velice ráda píšu o lidech, kteří jsou nějakým způsobem zvláštní, kteří jsou jiní. Nemusí se vždy jednat o lidi s nějakým postižením, i lidé bez postižení mohou být jiní, mohou být odlišní. Byla jsem požádána organizací NAUTIS o napsání příběhu, ve kterém hrají hlavní roli lidé s autismem. Napsání knihy předcházela několikaletá účast na terapeutické práci s lidmi s autismem. Jako spisovatelka jsem musela pochopit jejich svět, jejich myšlení a seznámit se i s reakcemi okolí.“, sdělila mi autorka knihy „Řvi potichu, brácho“, Ivona Březinová. Kniha je napsána velice přesvědčivě, měla jsem dojem, že spisovatelka Ivona Březinová je psycholožka. Ivona Březinová mě však vyvedla z omylu: „Nejsem psycholožka, jsem spisovatelka. Několik let jsem pozorovala práci terapeutů s lidmi s autismem a díky tomu se mi podařilo proniknout do jejich světa.“

Poznej autismus
Život lidí s autismem je velice těžký, denně se potýkají s nepochopením okolí a komunikačními barierami. Běžně užíváme gesta, autisté jim však vůbec nerozumí. Ukázání palce nahoru je symbolem uznání, tak tomu rozumíme, pro autistu je to však pouhé zvednutí palce, vůbec nechápe, proč někdo zvedá palec nahoru.
Pro autisty je charakteristické ulpívání na jednom tématu bez ohledu na to, zda téma druhé zajímá či nikoli a zda je či není k věci. Když se například spolužáci baví o novém filmu, autista neustále hovoří například o energetické hodnotě potravin a poměru živin. Vůbec mu nevadí, že to jeho spolužáky nezajímá a že je to dokonce ruší.
Upřímnost je sice velmi ceněná vlastnost, nikoli však v případě, kdy někdo bez špetky taktu řekne, co si myslí. Autista například vidí, jak jeho spolužák „plave“ při zkoušení, okamžitě na to zareaguje slovy typu „tobě to trvá, už to konečně řekni nebo jsi tak blbej, že nevíš ani tak jednoduchou věc?“ V jeho případě se nejedná o hrubost. Autisté se totiž musí sociální dovednosti učit a logicky je pochopit.
Autisté nechápou pravidla kolektivních her a navíc jsou nezřídka nešikovní. Dát při fotbale vlastní gól je pro ně zcela běžné. Podobně nejsou schopni porozumět příslovím, pranostikám, rčením, berou je doslova. Vznikají komické situace, okolí se baví, nikoli však autista. Například nad známým příslovím „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“, kroutí nechápavě hlavou. Proč, když někdo jinému kopá jámu, protože je o to požádán, proč by jí jinak kopal, do ní spadne? To je takový nešika? Proč by do ní jinak padal?
Když autistickému žáku řekne učitelka, že jeho sešit má oslí uši, prohlíží si svůj sešit a marně v něm hledá skutečné oslí uši. A kroutí nechápavě hlavou, co to učitelka říká za nesmysly, jeho sešit přece nemá takové uši jako má osel.
Návštěva školní jídelny je pro žáky naprosto běžná záležitost, pro autistické žáky však může být utrpením. Ne proto, že by tam bylo jídlo na hranici poživatelnosti. Může se tam však objevit jídlo, které autista nezná a to ho vyvede z míry a navíc je v jídelně příšerný, nesnesitelný hluk.
Dalším problémem bývá jakákoli změna, i malá změna ho dokáže vyvést z rovnováhy. Každá změna totiž znamená pro autistu nejistotu. A nejistota je velice nepříjemná pro každého člověka

Stručné představení organizace NAUTIS
NAUTIS, organizátor festivalu NAUTIS FEST 2016, je nestátní nezisková organizace poskytující psychologické, psychiatrické a vzdělávací služby lidem s poruchou autistického spektra (PAS). Posláním této neziskové organizace je, aby tito lidé a jejich rodiny žili kvalitnější, spokojenější život. Pracovníci této neziskové organizace trénují s lidmi s PAS sociální a komunikační dovednosti. Tím zvyšují jejich schopnost integrace do společnosti a jejich schopnost co nejvíce fungovat samostatně v běžném životě. Při správné podpoře, atmosféře a empatickém vedení se výrazně zvýší šance autistických dětí na samostatný a spokojený život. Více informací o této neziskové organizaci a její činnosti najdete na webových stránkách www.nautis.cz.
Autorka: Evžena Janovská