Mám chuť to předávat dál

  • 26. 03. 2019
Mám chuť to předávat dál
Letní dům je jedinečný ve své kontinuitě – v tom, že ty děti můžou s Letním domem vyrůstat a on může vyrůstat s nimi. Přečtěte si rozhovor s Gabrielou Studenou z Letního domu.

Kdybys měla říct, co to je Letní dům, tak jak bys to popsala?
Letní dům je taková esence slunce a klidu, což už vlastně evokuje ten název a mě připadá, že to tak je.

Jak jsi se, Gabčo, o něm dozvěděla?
Já jsem se o Letním domě dozvěděla, když jsem byla první rok na škole v Praze. Když jsem se tady trochu rozkoukala, tak jsem si říkala, že bych mohla něco dělat. Chtěla jsem prostě dobrovolničit. Dobrovolně jsem se angažovala, už když jsem studovala v Olomouci.
A protože mě vždycky děti z dětských domovů zajímaly a bavilo mě to s nimi, tak jsem si to dala do vyhledávače. V tu dobu jsem bydlela na Albertově, takže hodně blízko od Letního domu, což mi přišlo super. A líbilo se mi, že Letní dům propojuje práci s dětmi z dětských domovů a expresivní terapie.

Když jsi viděla děti v dětském domově nebo potom během tvého prvního pobytu s Letním domem, bylo něco, co jsi chtěla na jejich situaci změnit?
Já už jsem před tím byla v některých dětských domovech, takže to prostředí mě tak moc nepřekvapilo. Asi od patnácti jsem věděla, že děti z dětských domovů jsou tou skupinou, se kterou bych chtěla pracovat.
Bylo to částečně způsobené tím, že mám několik sourozenců a měla jsem hezké dětství. Mám chuť to předávat dál - alespoň něco z toho, co mi naši dali a umožnili mi zažít. Chtěla jsem to posílat dál do světa a tady mi to přišlo smysluplné.
A myslím, že název služby Kousek domova, ve které nyní pracuji, to pro mě tak nějak vystihuje nejvíc. Jsme si všichni vědomi toho, že jim ten domov nahradit nemůžeme, ale můžeme jim dát malý kousek nebo nějaký zážitek, co by mohly zažít, kdyby byly v rodině.

A co je tvým kouskem domova?
Kousek domova je pro mě místo, kde jsem sama sebou a částečně si to nosím v sobě a pak si to můžu rozprostírat kolem sebe. Pro mě je to obraz divoké hry nás sourozenců a hodně hluku a zároveň pocit, že je to v pořádku.

Když bych se tě zeptala, jak to doma voní …
Tak to je těžká otázka…

Co je ta esence toho tvého dětství?
Esence mého dětství je přijetí.  U nás doma je cítit, že všichni měli vždycky dveře otevřené. I kamarádi to tak vnímali a tak k nám chodili. Když Vás někdo přijme takové, jací jste, tak pak máte možnost „růst“, jak potřebujete.  A já myslím, že těm dětem z dětských domovů se toho moc nedostává.

V čem je Letní dům jedinečný?
V kontinuitě – v tom, že ty děti můžou s Letním domem vyrůstat a on může vyrůstat s nimi. To se podle mě nikde jinde neděje. Ty děti známe odmalička až do doby než opustí dětský domov nebo i potom. To mi přijde hodně důležité.
Stejně jako vztahovost. Sebeskvělejší program se nevyrovná tomu, když pak s dětmi člověk sedí v kuchyni, pije karo a zaplétá jim vlasy a baví se s nimi nebo dělá nějakou takovou běžnou činnost, tak to jsou ty chvilky, kdy je to TO ono.

A co to dává tobě?
Děti mě naučily bytí v přítomnosti, protože když je člověk na pobytu, tak vůbec nestíhá být mentálně kdekoliv jinde.
Myslím, že práce v Letním domě také posiluje moji trpělivost a nějakou upřímnou komunikaci – třeba čitelnější vyjadřování směrem k těm dětem i dospělým.
A zatím mi to dává i smysl, takže to dál dělám.

Když bys měla vyzvat k akci lidi, kteří o dobrovolnictví zatím jen přemýšlí…
Tak bych je pozvala, aby to rozhodně zkusili, protože to je neopakovatelný a jedinečný zážitek. A i když je to v některých situacích těžké, tak na konci z toho všichni vyjdou silnější a možná víc „sví“. A to jak ty děti, tak i ti dospělí. A to nikde jinde než tady nezažijí.


Díky za rozhovor,
M.Veselá, www.letnidum.cz