Knihy, které mají duši

Každodenní ohromení, které mění život; Sedm paradoxních příběhů; Rádce pro ženy s autismem

Keltner, Dacher
Úžas
Každodenní ohromení, které mění život
549 Kč, 352 str., váz.
Prohlédnout ukázky
Zatímco emoce jako strach a znechucení byly důkladně prozkoumány, úžas zůstával neprobádaným územím. V knize Úžas Dacher Keltner, americký psycholog a expert na emoce, provádí radikální osobní zkoumání této nepolapitelné emoce a odhaluje sílu úžasu, jeho neurologické základy i transformativní vliv na lidský život, fyzickou a duševní pohodu. Na základě výzkumu a osobních příběhů popisuje, jak může úžas prohloubit naše vztahy, posílit schopnost empatie a spolupráce i kreativitu a zlepšit naše duševní zdraví. Keltner tvrdí, že úžas je klíčem k pozitivnímu prožívání, a odhaluje, jak zostřuje naše uvažování, posiluje naše tělo, prosociální chování a inspiruje umění i náboženství. Spojuje nás a motivuje, čímž přispívá k osobnímu i společenskému blahu. Kniha odhaluje, že hlavním katalyzátorem prožitků úžasu je jednání druhých, následované přírodou a duchovními setkáními. Keltner ukazuje, jak pěstovat úžas v každodenním životě: tato kniha je mnohem víc než jen teoretickým rozborem – je to návod na cestu ke silnějšímu spojení se sebou i s ostatními, k hlubšímu smyslu a radosti.
Dacher Keltner je profesorem psychologie na Kalifornské univerzitě v Berkeley a zakladatelem centra pro vědecké studium emocí Greater Good Science Center. Je uznávaným odborníkem v oblasti vědy o lidských emocích, sociálním chování a vztahů a představitelem tzv. pozitivní psychologie. Zabývá se tím, jak je vyjadřujeme (např. empatie, soucit, úcta a úžas) a jak určují naši morální identitu a hledání smyslu.

Marcuse, Herbert
Jednorozměrný člověk
Překlad Rýdl, Miroslav
499 Kč, 288 str., brož.
Prohlédnout ukázky
Marcuse ve své slavné knize z roku 1964 podrobuje kritice kapitalismus, ale zároveň odmítá socialistické režimy v tehdejší východní Evropě. Moderní industriální společnost se podle autora sice zaštiťuje racionalistou, ale ve skutečnosti je silně iracionální. Úspěšně ovládla přírodu, ale i jejího tvůrce – člověka. Je totalitní, protože lidem prostřednictvím techniky nediktuje pouze potřeby společenské, ale i jejich individuální přání a činí si na ně nárok také v jejich volném čase. Svoboda (např. svobodná volba ve výběru zboží a služeb) se stává nástrojem ovládání. Rozvinutá industriální společnost je podle autora daleko ideologičtější než její předchůdkyně, protože ideologie se přesunula do samotného výrobního procesu, lidé začínají být produkty, reklama se stává žádaným životním stylem. Kapitalisté přejímají roli byrokratů, dělnická třída je integrovaná do nesvobodné společnosti. Pojmy jsou redukovány na souhrn operací a operacionalistické hypotézy se neustálým opakováním v masových médiích mění na definice. Nerozumné se rovná neoperacionalizovatelné. Vzniká jednorozměrné chování a myšlení.
Cestou ven je návrat k dvojrozměrnosti – rozpornosti, která je nutně obsažena ve filozofickém myšlení. To se musí stát negativním v tom smyslu, že upozorňuje na to, co není bezprostředně přítomno, a zpochybnit společnost i sebe samé. Touto cestou může dojít k osvobození individuality a původcem změny se mohou stát zejména menšiny, outsideři a radikální intelektuálové.
Herbert Marcuse (1898–1979) byl původně německý, později americký sociolog a filozof židovského původu, představitel tzv. frankfurtské školy a neomarxismu. Věnoval se tématům jako vliv kapitalismu, zábavní kultury a moderních technologií a ve své době podal originální kritiku vědy a racionálního myšlení.

Sacks, Oliver
Antropoložka na Marsu
Sedm paradoxních příběhů
Překlad Čechová, Alena
479 Kč, 432 str., brož.
Prohlédnout ukázky
Sbírka sedmi povídkově-fejetonistických příběhů neurologických pacientů Olivera Sackse, renomovaného neurologa a mistra vypravěčství, vezme čtenáře na další objevnou cestu do fascinujícího světa lidské mysli. Antropoložka na Marsu obsahuje sedm příběhů lidí, kteří se vyrovnávají s neurologickými poruchami (poškození mozku, autismus či Touretteův syndrom), a odhaluje, jak se jejich zkušenosti dotýkají hloubky existence. Sacks s neobyčejnou empatií, porozuměním a citlivostí zkoumá, jak tyto stavy formují identitu a život jednotlivce, chování a vnímání reality. Každý z příběhů je nejen vědeckou analýzou, ale také lidským příběhem, který čtenáře nutí zamyslet se nad člověčenstvím. Sacksova schopnost propojit neurologii s uměním a filozofií činí z knihy nezapomenutelný zážitek. V době, kdy se hovoří o duševním zdraví a porozumění odlišnostem, je Sacksova práce cenným zdrojem poznání a inspirace, protože pomáhá chápat složitost lidské psychiky a vyzývá k toleranci a empatii. Kniha volně navazuje na knihu Muže, který si pletl manželku s kloboukem.
Oliver Sacks (1933–2015) byl britsko-americký neurolog, spisovatel a jeden z nejvýznamnějších popularizátorů vědy v oblasti neurologie. Jeho práce se zaměřovala na fascinující případy pacientů, které obohatil o osobní příběhy a hlubokou lidskost, a zároveň se zamýšlel nad otázkami vztahu mozku, duše a nemoci. Autor mnoha bestsellerů se stal symbolem propojení vědy a literatury. Jeho díla zanechávají trvalý odkaz a podněcují diskuzi o identitě, psychice a hodnotě jednotlivce. Portál naposledy vydal upravený překlad jeho nejčtenější knihy Muž, který si pletl manželku s kloboukem (2024).

Belcher, Hannah Louise
Maskovaná
Rádce pro ženy s autismem
Překlad Diestlerová, Petra
369 Kč, 184 str., brož.
Prohlédnout ukázky
Ženský autismus je téma, kterému mnozí nerozumí. Navíc, autismus je přece ta „mužská“ diagnóza, ženy autistkami ani být nemohou, říká se. Autorka sama uvádí, že se za maskou skrývala celý svůj dosavadní život. Když vyrůstáte s autismem, který chcete zamaskovat, stáváte se pomyslným chameleonem. Jedině tak přežijete ve světě plném neurotypických osob.
Autorka odkrývá typické situace, kdy se ženy s autismem skrývají za kamufláž. Posezení v baru, schůzka s šéfem, návštěva lékaře…. To vše jsou výzvy, kterým ženy s autismem čelí pomocí svých masek. U odhalení typických situací ale kniha nekončí, vede ženy k tomu, aby pomocí četných příkladů a sebepoznávacích škál odhalily své silné stránky a naučily se obhájit se takové, jaké jsou. I se svým autismem. Díky technikám kognitivně-behaviorální terapie, mindfulness, dialektické behaviorální terapie a terapie zaměřené na soucit se sebou se sníží míra stresu a úzkosti.
Hannah Louise Belcher se věnuje postdoktorandskému výzkumu na Královské koleji v Londýně. Ve své knize píše o osamělosti autistického člověka v neautistickém světě. Autismus jí byl diagnostikován v roce 2013.